Četnost uštknutí zmijí

Uštknutí zmijí obecnou není v ČR příliš časté, setkáváme se s ním v řádu desítek případů ročně. Každé kousnutí zmijí navíc neznamená ihned intoxikaci, protože zmijovití hadi regulují vypuštění jedu do rány. Při zastrašujícím nebo obranném kousnutí nedochází k intoxikaci ani v 50 % případů.

Ve více než polovině konzultovaných případů z posledních let nedošlo ani k lokální reakci na těle postižené osoby nebo byla jen nepatrná. V ČR nebylo za posledních 25 let zaznamenáno ani jedno úmrtí po uštknutí zmijí obecnou.

Charakteristika hada

Zmije obecná (Vipera berus) obývá lesy, louky, paseky i kamenité a skalnaté terény střední Evropy. Při překonávání vodních překážek není vyloučen ani nález ve vodě. Maximální četnost výskytu je v horských oblastech do 1500 m. n. m. Zmije je aktivní většinou ve dne a za soumraku, v místech s vyšší teplotou a v horkém letním období i během noci.

Jedový aparát a toxiny zmije

Zmije obecná patří do vývojově nejvyšší čeledi hadů – zmijovitých. Ti se vyznačují jedovým aparátem a vztyčitelnými zuby se schopností regulovat výstřik jedu specializovaným svalovým aparátem. Toto schéma určeno především pro lov a není vždy využito i při obraně.

Toxicita jedu zmije obecné je srovnatelná s jedem kobry indické nebo chřestýše brazilského. I když se v náhodných odběrech narazilo na výjimky, u většiny dospělých zmijí množství sušiny jedu nepřesahuje 15 mg, což je asi 60 % odhadované smrtící látky pro dospělého člověka. Toto množství samozřejmě neplatí pro děti.

Příznaky intoxikace jedem

Po plném zakousnutí se v místě objeví dvě drobné ranky, většinou bolestivé a někdy lehce krvácející. Od sebe jsou vzdáleny 5-10 mm podle velikosti hada, v některých případech jejich okolí postupně zarudne. Stává se také, že se zmije nezakousne úplně a na kůži zůstane jen jedna ranka a případně škrábnutí.

Reidovo schéma tíže intoxikace

  • Minimální nebo žádná reakce: Lokálně otok, celkově bez reakce nebo pouze z leknutí.
  • Lehká reakce: Větší otok s nebo bez obtíží s trávicí soustavou, bez dalších systémových postižení
  • Střední reakce: Rozsáhlý otok, šok trvající méně než 2 hodiny, další známky mírného systémového postižení
  • Těžká reakce: Šok trvající déle než 2 hodiny nebo opakující se šokové stavy, další známky těžkého systémového postižení
  • Fatální reakce, neboli smrtelná reakce
  • Pokud dojde aspoň k minimálnímu vstříknutí jedu, okolí vkusu oteče. Otok je doprovázen zduřením místních lymfatických uzlin, bolestí a pocitem napětí. Maxima dosahuje do 48 hodin.

    Ve výjimečných případech, spíše u dětí, může být otok extrémně velký a přestoupit z končetiny přes uzliny až na trup nebo až druhou polovinu těla.

    Po 3 až 4 dnech začnou místní příznaky mizet, při významnějších postiženích za 1 až 2 týdny. Bolest v místě uštknutí může přetrvávat až měsíce.

    Prvními příznaky intoxikace bývá nevolnost, zvracení, pocení, zvýšená teplota a žízeň. Stav může být provázen bolestmi břicha, průjmem a vzácně inkontinencí. Tyto symptomy poukazují na střední až závažnější míru intoxikace a mohou přetrvávat 48 hodin.

    Klasickým a nebezpečným projevem závažnější intoxikace je pokles systémového tlaku, selhávání oběhového systému, šok, studený pot, bledost a případně ztráta vědomí. Oběhové změny se projevují jen u 20-30 % intoxikovaných případů.

    Průběh běžné intoxikace samotné se většinou vyvíjí v řádu desítek minut, bývá tedy dostatek času dopravit postiženého do zdravotnického zařízení.

    První pomoc

    Pro dospělého člověka neznamená většinou uštknutí zmijí obecnou závažné ohrožení, přesto je nutno k intoxikaci přistupovat s plnou vážností. Zejména je nutné tento postup dodržovat u dítěte.

    Jako první se znehybní postižená končetina např. volnější bandáží k tělu a uvedeme do klidu i pacienta samotného. Nedoporučuje se žádný zbytečný pohyb. Rozřezávání rány, její vypalování, vyplachování nebo vysávání je škodlivé a nedoporučuje se. Nepoužívejte ani škrtidla, mohou dále poškodit tkáň.

    Pokud nedochází k rozvoji celkových příznaků, je možno podávat nápoje. Kofein a alkohol ale nejsou vhodné.

    Je-li v dosahu zdravotnická pomoc, zavoláme ji. Nejlépe rychlou záchrannou službu, a to ve všech případech kousnutí dítěte.

    Nikdy nelze vyloučit pozdější nástup závažnějších příznaků, i když je průběh počátku bezpříznakový nebo velmi mírný.

    Při bolestech lze podat analgetika, je však lepší se v první fázi vyhnout podávání salicylátů, protože tlumí funkce krevních destiček.

    Nebezpečnější než intoxikace jedem může být prudká alergická reakce na složky zmijího jedu. Ta může v extrémních případech vést až k akutnímu závažnému ohrožení postiženého. Zmijí jed má mimo jiné zkříženou imunologickou reaktivitu s jedem blanokřídlého hmyzu (vosy, včely, sršně). Při známé alergii na tyto jedy bude přítomna pravděpodobně i alergie na jed zmijí.

    V případě nástupu alergické reakce (svědění kůže těla, zrudnutí, zčervenání a pálení očí) je nutno neprodleně vyhledat rychlou zdravotnickou pomoc.

    Komentáře

    Josaph Manrty27 Oct 2019

    " Commodo est luctus eget. Proin in nunc laoreet justo volutpat blandit enim. Sem felis, ullamcorper vel aliquam non, varius eget justo. Duis quis nunc tellus sollicitudin mauris. "

    Přidat kometář